|
|
To the textlinguistic and textliterary analysis of the sorbian folk fairytale "The virgin, who didn't want into the bed" (new narrated by Jurij Brězan)
Valášková, Tereza ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textově-lingvistickou a textově-literární analýzou lužickosrbské lidové pohádky "Panna, která nechtěla do postele", která byla v roce 2006 nově převyprávěna známým spisovatelem z Horní Lužice, Jurijem Brězanem. Na jedné straně je text analyzován z pohledu textové lingvistiky, zejména prostřednictvím definice textu, textuality a téma-réma analýzy. Na druhé straně je zkoumáno, do jaké míry je vybraná pohádka literárně adaptovaná, jak moc se odlišuje od historicky první písemně zaznamenané varianty pohádky, jaké zde lze nalézt pohádkové syžety ve srovnání s českým a německým pohádkovým bohatstvím a čím jsou v textu charakterizovány typicky lužickosrbské pohádkové rysy.
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Aktivity Městské knihovny Varnsdorf zaměřené na lužickosrbskou kulturu
Chalupná, Vladimíra ; Slámová, Hana (vedoucí práce) ; Buřilová, Marcela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o spolupráci Lužice a České republiky. Zaměřuje se zejména na spolupráci Lužice s městem Varnsdorf a s Městskou knihovnou Varnsdorf. V práci je stručně popsána historie Lužice a Lužických Srbů. Následuje prezentace vývoje spolupráce České republiky s Lužicí, jsou zde uvedeny počátky spolupráce města Varnsdorf i příklady konkrétních aktivit a organizací. Bakalářská práce se zaměřuje na aktivity Městské knihovny Varnsdorf, která dlouhodobě s Lužickými Srby spolupracuje, proto v práci najdete stručnou historii knihovny a popis jednotlivých oddělení. V práci jsou dále popsány historie i aktivity knihovny zaměřené na Lužické Srby včetně tříletého projektu Městské knihovny Varnsdorf "Městská knihovna Varnsdorf - Setkávání přes hranice". V praktické části bylo zvoleno dotazníkové šetření. Byly zvoleny dva samostatné dotazníky, jeden pro uživatele Městské knihovny Varnsdorf a druhý pro vybrané knihovny v Severních Čechách. Oba dotazníky byly zaměřeny na znalost Lužice, Lužických Srbů a aktivity s lužickosrbskou tématikou. Dotazníky jsou znázorněny formou grafů a vlastní výsledky popsány a vyhodnoceny. Klíčová slova: Lužice, Lužičtí Srbové, spolupráce, Varnsdorf, Městská knihovna Varnsdorf, knihovny, Severní Čechy
|
|
|
Identita současných Lužických Srbů na příkladu tradičních Velikonočních jízd
Hoření, Vendula ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Tato práce se zabývá identitou autochtonní menšiny současných Lužických Srbů a jejich působením ve většinovém německojazyčném prostředí. Terénní výzkum byl proveden v roce 2014 a 2016 v rámci významného svátku Velikonočních jízd křižáků, jenž je projevem silné komunitněnáboženské pospolitosti, v katolické oblasti Horní Lužice. Lužičtí Srbové jsou venkovským obyvatelstvem, jež se nikdy nedomáhalo svých národnostních práv násilnou cestou, naopak jejich zbraní byla tradičně konzervativnost, pasivita a izolace. Lužičtí Srbové mají dvojí identitu, jsou bilingvní a jazyky dle situace přepínají. Kostel byl historicky jediným místem, kde se užívala výhradně lužická srbština. Mimo rodinu totiž na úrovni všech ostatních institucí konkurovala němčina. Hlavní odlišnosti mezi vlastním etnikem a německým okolím vidí respondenti v lužickosrbském jazyce, katolické víře a udržování vlastních tradic, což podle nich může v majoritním obyvatelstvu vyvolávat pocit strachu z neznáma. V rozhovorech byly potíže v koexistencí s majoritní německou populací zmiňovány pouze v minulém čase. Oproti poválečné generaci se tato již nemusí bát žádných postihů a svobodně svou národnost může projevovat. Podle saské, braniborské i celostátní ústavy jsou Lužičtí Srbové oficiálně uznáváni jako národností menšina a je jim přiřknuta finanční a...
|
|
|
Lužičtí Srbové a společnost Pojizeří a středního Polabí v době první Československé republiky
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
V letech 1931-1934 vzniklo v Pojizeří v oblasti od Semil po Mladou Boleslav a ve středním Polabí mezi Kolínem a Nymburkem osm odborů Československo-lužického spolku "Adolf Černý" (od roku 1932 Společnosti přátel Lužice), neúspěšné pokusy o ustavení odboru navíc proběhly v Českém Brodě, Kouřimi a Lysé nad Labem. Oblast se stala po Praze nejvýznamnějším centrem styků s Lužickými Srby v meziválečném Československu. Mířily sem výpravy lužickosrbských sokolů a pěvců, prázdniny zde trávily lužickosrbské děti i vysokoškoláci, v červenci 1933 po vlně čistek a zatýkání v Německu se na podporu Lužických Srbů uskutečnila manifestace na vrchu Mužský u Mnichova Hradiště. Téma práce je vzhledem k torzovitému zachování pramenů sledováno v prvé řadě na základě studia regionálního tisku, lužickosrbského tisku a časopisu českolužického spolku Českolužického věstníku, od roku 1931 Lužickosrbského věstníku. Ucelený fond se dochoval toliko v případě semilského odboru českolužického spolku (uložen ve Státním okresním archivu v Semilech). Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Lužickosrbského kulturního archivu (Serbki kulturny archiw) v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Fond Oddělení pro lužickosrbské záležitosti (Wendenabteilung), uložený ve Státním pobočném archivu...
|
|
|
Lužickosrbská gymnázia v ČSR po 2. světové válce
Juricová, Vladimíra ; Váňová, Růžena (vedoucí práce) ; Valenta, Josef (oponent)
Diplomová práce se zabývá historií lužickosrbských gymnázií v Československu po 2. světové válce, která v letech 1945 - 1950 sídlila postupně v České Lípě, Varnsdorfu a Liberci. Nastíněna je také historie Lužických Srbů do období po 2. světové válce a popsán význam české pomoci lužickosrbskému školství s přihlédnutím k situaci po nástupu nacismu v Německu v r. 1933 a poválečnému stavu v Lužici po r. 1945. Součástí práce je i kapitola o dalších osudech bývalých lužickosrbských studentů. Klíčová slova Lužice, Lužičtí Srbové, gymnázium, 1945 - 1950
|
|
|
Kontakty s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938
Futtera, Ladislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Téma kontaktů s Lužickými Srby na Mladoboleslavsku v letech 1918-1938 je sledováno na základě studia tiskovin vydávaných v Mladé Boleslavi, lužickosrbského tisku a časopisu pražského Českolužického spolku "Adolf Černý" - Českolužický věstník, od r. 1931 Lužickosrbský věstník. Dále je využito nevydaných pramenů převážně z fondů Serbkého kulturného archiwu v Budyšíně a Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Dvě úvodní kapitoly stručně představují lužickosrbské etnikum, jeho původ, dějiny a styky s českým prostředím. Následující kapitola analyzuje geografické a národnostní předpoklady, jež umožnily, aby se Mladá Boleslav po roce 1918 stala střediskem styků s Lužickými Srby. Následuje stručný přehled těchto kontaktů. Těžiště práce tvoří tři okruhy: sociální stratifikace sorabofilů v Mladé Boleslavi, stratifikace z hlediska činnosti a jejich motivace a cíle. První téma zkoumá, jaké sociální skupiny lužickosrbská problematika oslovovala ve 20. letech a jaká proměna nastala po založení odboru českolužického spolku v Mladé Boleslavi v roce 1931. Téma stratifikace sorabofilů z hlediska činnosti tvoří kapitoly, jež se podrobně zabývají vnitřní dynamikou spolku. Rozebrán je přínos a myšlenkový obzor jednotlivých nejaktivnějších členů českolužického spolku. Poslední tematický okruh se zabývá základními...
|
|
|
Roviny identity mladých Lužických Srbů
Dvořáčková, Tereza ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Korecká, Zuzana (oponent)
Tato práce mapuje roviny identity mladých Lužických Srbů a jejich projevy v prostředí sociálních sítí a internetu. Teoretická část práce představuje různá pojetí identity ve snaze nastínit nejednoznačnost tohoto pojmu. Jsou zde prezentovány a zhodnoceny realizované výzkumy identity Lužických Srbů. Praktická část práce se zabývá především analýzou virtuálních dat z prostředí internetu a sociální sítě Facebook s cílem přiblížit, jak v tomto prostředí mladí Lužičtí Srbové komunikují a prezentují svoji identitu. Výzkum identity je zasazen do kontextu aktuálního dění v Lužici. Podstatnou a důležitou součástí práce jsou informace z rozhovorů s informátory a vlastního pozorování v terénu. Klíčová slova Lužičtí Srbové, identita, Lužice, sociální sítě, internet, Facebook
|
|
|
To the textlinguistic and textliterary analysis of the sorbian folk fairytale "The virgin, who didn't want into the bed" (new narrated by Jurij Brězan)
Valášková, Tereza ; Haupenthal, Thomas Maria (vedoucí práce) ; Bučková, Tamara (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá textově-lingvistickou a textově-literární analýzou lužickosrbské lidové pohádky "Panna, která nechtěla do postele", která byla v roce 2006 nově převyprávěna známým spisovatelem z Horní Lužice, Jurijem Brězanem. Na jedné straně je text analyzován z pohledu textové lingvistiky, zejména prostřednictvím definice textu, textuality a téma-réma analýzy. Na druhé straně je zkoumáno, do jaké míry je vybraná pohádka literárně adaptovaná, jak moc se odlišuje od historicky první písemně zaznamenané varianty pohádky, jaké zde lze nalézt pohádkové syžety ve srovnání s českým a německým pohádkovým bohatstvím a čím jsou v textu charakterizovány typicky lužickosrbské pohádkové rysy.
|
host ::
RSS.